SAFETY FIRST
BOZP - zde se vám dostane školení, jaké jste ještě neměli...
Postižený pracovník zámečnické firmy: "...Řezal jsem malou bruskou nerezový plech, když mně to koplo... "
Krční tepna pár milimetrů od řezu, tomu se říká klikař! Kdyby minul tu zázračnou toleranci, klidně i na lékařském stole obklopeném 12 chirurgy v pohotovosti - nebyla by šance na záchranu. Přežil a je v "poho". Co k tomu dodat? Kdysi se dělaly plexi štíty prodloužené takže stačilo mírně sklonit hlavu, štít se opřel o hrudník a krk byl chráněn. Dnešní štíty k úhlové brusce jsou sotva pod bradu, dávejte si pozor. Týká se to nejen broušení, ale obzvláště používání řezacích kotoučů "flex" a při řezání složitých materiálů jako tenké plechy, pororošty, ohýbané profily je třeba mít speciální školení jak na to, mít na sobě kvalitní a funkční ochranné pomůcky.
V každém technologickém postupu by mělo být o bezpečnosti pojednáno na první straně. Zde nebudou zmiňovány jen předpisy, ale hlavně praktická opatření, neboť sebelepší systém jakosti a plné skříně legislativy o bezpečnosti neochrání toho kdo nebude používat zdravý rozum při provádění každé práce. To však nebude dostatečně účinné nebude-li k dispozici dostatek informací ke konkrétním případům. Řídící pracovníci v této oblasti jsou povinni se vzdělávat a přenášet informace a poznatky na ostatní zaměstnance. V tomto směru máme ještě co dohánět, třeba za posledních 20 let jsem ještě ani jednou neviděl, že by se pracovníci na střechách jistili...o ostatním ani nemluvě.
Úvodní (masakr) školení podle skutečných případů z praxe
Lepší Počkej než Kdybych...
Známé video se zdvižkou
Bezpečnost je snadný návyk, hloupost snadnější...
1. NEBEZPEČNÉ MATERIÁLY - SKELNÁ VATA
Svářeč, zámečník, či stavební dělník se může setkat z různými materiály, z nichž nejhorší ze všech - je skelná vata. Ta se vyrábí v několika modifikacích, jako skleněná vata pojená pryskyřicí, či minerální vlna vzniklá rozvlákňováním čediče či jiných amorfních materiálů. Všechny tyto izolační materiály jsou stejně nebezpečné, a jsou zhruba 800 x nebezpečnější než tolikrát mediálně démonizovaný azbest. Azbest sám o sobě je po zpracování s pojivy biologicky odbouratelný, neboť bobtná ve styku s vlhkostí a postupně se přeměňuje na materiál blízký palygorskitu a nebezpečný je jen v primární fázi základního materiálu, kterým je minerál aktinolit - jeho jehličky působí riziko stejné jako skelná vata, v této podobě se však vyskytuje jen jako surovina pro výchozí zpracování.
Se skelnou vatou se můžeme setkat při izolací potrubí a opláštění budov, krovů. Takto aplikovaný materiál i při sebelepším zajištění do dvou let proniká do interiérů anebo zamořuje okolí.
Demontáž skelné vaty je možno provádět jen v celotělovém skafandru s následnou dekontaminací, v amatérských podmínkách jen za mrazu, kde se sklená vata skropí vodou a po zmrznutí s ní lze bezpečněji manipulovat, celobličejový respirátor a kvalitní oděv s kapucí je i tak nutností.
Rizika - skelná vata se tříští na jehličky a šupinky o rozměrech 1 - 100 mikrometrů, přičemž, větší jehlice, jsou stejně nebezpečné jako ty malé, neboť se mohou lámat na menší kusy. Tento skelný prach víří při každé manipulaci a proniká všemi cestami do organizmu. Při nadýchání jej není možno dostat z plic a postupem času může působit vznik karcinomu. Při zasažení očí působí primárně záněty spojivek, proniká však až do mozku a může vyvolat onemocnění podobné virovému zánětu mozkových plen. Skleněné fragmenty prostupují všemi tkáněmi, likvidují zasažené buňky, ovlivňují stav CNS...
Sklo jako takové není žádným způsobem odbouratelné a jeho vyloučení z organizmu je prakticky nemožné. Kdyby lovci mamutů (mínus- 40000 let) přišli do styku se skelnou vatou, byla by všechna vlákna v mumiích nalezena.
Dávejte si na to proto pozor a vyhýbejte se skelné vatě jak jen to je možné. Poškození zdraví je nevratné !!! Že se tento materiál stále vyrábí a hojně propaguje s mnoha vědeckými studiemi jeho "relativní bezpečnosti" ? Inu před 50 lety nás také různé odborné studie ujišťovaly jak je DDT zázračný přípravek na všechno - dnes byste si s šamponem s touto látkou asi nemyli hlavu, že ?
2. NEBEZPEČNÉ MATERIÁLY - KOVOVÉ AEROSOLY
Při svařování jakýchkoliv materiálů dochází k jejich vypařování, dým při svařování není nic jiného než mikrokapénky ztuhlých oxidů kovů a strusky. Kdo svařuje často a dlouhé svary (mostárna) měl by zvážit používání masky s vnějším aktivním filtrem, který se používá při pálení plazmou. Zplynované kovy jsou toxické, všeobecně lze říci čím více je materiál legovaný, tím víc se svářeč "napolyká" chromu, niklu a jiných "lahůdek". Svařování barevných kovů je kapitola sama pro sebe, pro svařování či spíše pájení olova existují zvláštní předpisy, které musí být striktně dodrženy. Otrava olovem je fatální a v lepším případě končí invaliditou. Rovněž všichni páječi by měli pracovat výhradně s výkonným odsáváním a respirátory či maskami s uzavřeným dýchacím okruhem. Zdraví je komodita, kterou sotva kde koupíte, a ze svářečského platu už vůbec ne...
3. NEBEZPEČNÉ MATERIÁLY - MINERÁLNÍ AEROSOLY
Při svařování se současně vypařuje i struska, což je většinou křemičitanová sloučenina, rychle kondenzuje do mikrosbalků tvořící podstatnou část dýmů při svařování. Silikózu se všemi následky ( astma, bronchitis, rozedma plic, skleróza, fibróza, karcinomy) je dále možno si přivodit při zpracování materiálů broušením (kovová složka prachu jde rychleji k zemi), při řezání stavebních betonových a kamenných prvků a při manipulaci s práškovými tavidly.
Obzvláště metoda SAW se vyznačuje velkým množstvím křemičitanových prachů z tavidel a toto zatím uspokojivě vyřešeno není. Je v osobním zájmu každého operátora aby sáhnul alespoň po respirátoru. Technicky se musí vzít v potaz a řešit prášení tavidla při padání ze svařence do záchytové vany a co hůř - prášení při manipulaci s tavidlem při jeho recyklaci v sušičce... Ostatně na každém pytli tavidla většina výrobců přiznává slovo - karcinogenní !
4. NEBEZPEČNÉ MATERIÁLY - CHEMIKÁLIE
Při svařování na opravách a rekonstrukcích, popřípadě při tepelném řezání je svářeč ohrožen toxickými zplodinami vznikajícími při termickém rozkladu některých látek. Ethylentetrachlorid, perchlorethylen C2Cl4, PCE, PER, PERC, PERK, obchodní názvy: Antisol, Ankilostin, Didakene, Dowper, Nema, Perclene, Percosolve, Persec, Perchlor, Tetracap, Tetropil, Tetravec, Tetroguer, Tetlen, Tetraleno, Tetralexse atd. je sice výkonné čistidlo, ale jeho zbytky při tepelném rozkladu mohou uvolňovat FOSGEN COCl2, což je vysoce toxická látka i v stopových množstvích. Fosgen čichem není zjistitelný, otrava vede k poškození plic, které je nevyléčitelné, těžší případy končí smrtelně. Dílenské zkazky, že se někomu udělalo "jen špatně", když škrtal elektrodou přes rozlitý perchlor a za 3 dny už byl v "poho" náleží do říše bajek.
KYANOVODÍK HCN, Vysoce toxická látka, která se může uvolnit z chemických činidel na úpravu povrchů kovů, z prášků zbytkových strusek v ocelárnách, při broušení organického skla, Akryflex, Polyakrylát, Plexidur atd.
FLUOROVODÍK HF, Vysoce toxická látka, která se může uvolnit z chemických činidel na pasivaci svarů korozivzdorných ocelí.
OXID UHELNATÝ, Vysoce toxická látka, se kterou svářeč přijde do styku spíše v hutích a ocelárnách, popřípadě stísněných prostorách - opravy kotlů, nádrží, kde jsou otravy poměrně časté. Používání OOPP, organizace práce, hlášení výkonu v daném prostoru, zajištění ohroženého místa jsou základní postupy, které není radno podceňovat.
Závěr ? - Vždy se ptejte co hrozí, co dělám, a kam to vlastně lezu...Není-li jistota, tak daný úkon neprovádějte!
Případ z praxe: Tři pracovníci byli určeni k demolici (řezání plamenem) pogumovaných kádí na kyselinu HCL a odmašťovač Radalod. OOPP příliš nebrali v potaz, technologický postup nebyl stanoven. Postupně v jednom dni je všechny odvezla sanitka - jeden zčernal (otrava), druhý zkolaboval (zadušení), třetí ukončil činnost explozí...
1. ÚRAZY ELEKTRICKÝM PROUDEM.
Je si třeba uvědomit, že úraz el. proudem v provozu se vám stane většinou jen jednou za život...Pokud přežijete, máte poučení na další zbytek života, ale je to příliš drahé. I "obyčejných" 220 V s amperáží v domácí síti dokáže zabít, při testování proudových chráničů zasažení vědí co je bezpečných 30 mA za rána... Napětí a ampéry v průmyslových sítích a provozech jsou daleko vyšší, takže nepočetní přeživší takových nehod mohou mluvit o zázraku.
Při svařování hrozí kontakt s živými částmi při odkrytování stroje nebo při porušení přívodních vodičů, zkraty způsobené vodou, nebo vodivými prášky - uhelným VP prachem což je čistý uhlík, hliníkovými či želenými prachy z broušení, riskantní jsou vadná zařízení či nevhodný postup - zařazení střídavého zdroje mezi zdroje stejnosměrné při práci na jednom svarku, nepřizemnění vodivých částí. Všechny tyto věci je třeba mít v pořádku, což řeší provozní elektrikář, nikoliv obsluha zařízení!
Velké riziko přinášejí demontáže a demolice, kde není jasný plán inženýrských sítí a jejich úplné a jasně vymezené rozmístění. V takovém případě je potřeba odpojit celou oblast a postupovat nanejvýš obezřetně. Že se šetří a část zařízení, které je v provozu se neodstavuje kvůli ekonomickým ztrátám, je běžnou praxí u nás i ve světě, což je nezodpovědný hazard. V tomto případě je lepší utíkat a ani se neohlížet. Riziko výkonu práce v nezajištěném prostoru či na zařízení u kterého není známo zda je pod proudem, si každý musí pak uvážit sám.
Případ z praxe: Při demolici základů staré válcovací tratě a souběžném provozu vedlejší linky, i přes ujištění, že "vše" je zabezpečeno... byl vytrhávaným kotevním nosníkem přerušen 600V živý zemní kabel... přes nosník se napětí přeneslo na jeřáb a obsluha měla veliké štěstí, že došlo k upálení vázacích prostředků a přerušení proudu. Jiskry létaly jako na Silvestra...a provozní elektrikáři se dušovali, že přeci oni měli všechny i ty staré plány k dispozici. Neměli.
2. ÚRAZY ELEKTRICKÝM PROUDEM - PRÁCE POBLÍŽ VN a VVN.
V poslední době přibývá (fatálních) úrazů, při kterých se pracovníci dostali do kontaktu nebo nebezpečné blízkosti vedení vysokých napětí. Při práci u těchto sítí jsou předem dány postupy, které není radno obcházet. Vždy je nutná vícestupňová ochrana. Nestačí jen užít chráničky, ale je nutno proud i vypojit. Vždy se používá kombinace něčeho s nečím. Přemostění + ochranné návleky, mezistěny + návleky + přemostění, nestačí tedy užít jen jeden způsob zajištění. I poté k danému prostoru přistupujeme a chováme se jako bylo pod napětím, stálé přezkušování, elektronické jištění, pravidelné kontroly. Leckdy se nedělá nic z toho - následky jsou potom tragické...
Nejčastější příčiny - najetí zdvihací technikou pod VN, natlačení lešeňových věží do VN - ( jsou případy i z ČR, Slovenska.. ), přehození kabelů od prodloužení přes vodiče VN, kontakt vodivými materiály, překročení bezpečné vzdálenosti...
Případy z praxe:
Smrtelný úraz pracovníka servisu plošin, který tuto zvednul pod VN
Přistupujte k tomu vážně a odborně
Vyplatí se to, protože jde o život
---------------------------------------------------------------------------
1. ÚRAZY SOUČÁSTMI V POHYBU.
Každé zařízení které generuje pohyb, rotační nebo posuvný, je zdrojem možných rizik. Úrazy zachycením, vtažením nebo přimáčknutím tvoří bohužel podstatné procento dílenských úrazů. Co k tomu dodat? Každý má nějakou kvalifikaci, jejíž součástí je i vstupní školení a školení profesní - doplňkové. Je k tomu všemu nutno přibalit zdravý rozum a dávku obezřetnosti. Když jdete po provoze je třeba se dívat jak nahoru tak i pod nohy...nikoliv ovšem současně, že...Je také povinností zaměstnavatele obsluhu strojů a zařízení patřičně proškolit, vybavit OOPP a rozvíjet znalosti zaměstnanců v BOZP praxi daných oborů i ve všeobecné. Zaměstnanec je povinen tyto OOPP používat v souladu s předpisy... a tak dále... ale není nad praktickou ukázku:
Případy z praxe:
Každá pohybující se součást je jako tygr...
Komentář k prvnímu případu:
1. Málo místa okolo soustruhu - šíře uličky alespoň 3 -5 merů podle velikosti stroje
2. Neskutečný nepořádek za zády obsluhy - nahromaděný materiál
3. Odkládání nářadí a měřidel na skříň vřeteníku - na vřeteník se nesmí nic dávat, byť i někteří výrobci jej opatřují odkládací mističkou. K odložení měřidla, výkresu, kličky sklíčidla atd. slouží vršek odkládací skříňky s mantlem a gumovou podložkou - standardní vybavení.
4. Nezaškolená obsluha - už způsob jakým mladík dotahuje sklíčidlo je odpudivý a svědčí o nízké inteligenci, chaotické pobíhání jeho i ostatních - z toho opravdu bolí oči...
5. Chybí kryty, lapače třísek atd. - v tomto případě by asi nepomohly...ale zdejší posádka jistě ani neví co to znamená.
6. Smirkování obrobku rukou - pilování na soustruhu či takové broušení prováděli "staří mistři" jenže staří mistři leckdy neměli jeden nebo více prstů, popřípadě celou ruku. Stačí jednoduchý držák do nožové hlavy a lze smirkovat přesně a bezpečně aniž by bylo třeba rukou "leštit tyč..." a riskovat utržení prstu při utáhnutí smirkového pásu...
7. Plandající hadry - jinak se tento "oděv" ani nedá nazvat, klasická příčina namotání a nutno dodat, že mladík měl převeliké štěstí, že to byla taková slabá tyčka, mizerně upnutá, kdyby šlo už jen o dvoupalcovou tubku nebo hřídel v lunetě, už by chlapec příležitost vzít si pro příště manžety asi nedostal...
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Není třeba chodit daleko, stačí jen případy u nás:
2. ÚRAZY NÁHLÝM UVOLNĚNÍM NAHROMADĚNÉ ENERGIE.
Toto je oblast BOZP o které se u nás moc nepřednáší nebo spíše vůbec ne. Každé zařízení, agregát či součást, kde se akumuluje velká energie, která se může náhle uvolnit - nás může - zabít. Někdy je ta energie skrytá v podobě hořlaviny, nebo chemické látky. Zkušení svářeči vědí, že prázdný sud od benzínu je daleko horší než plný, a ti co to nevěděli - již nejsou mezi živými. Skoro všichni, kterým vybuchnul prázdný sud při svařování (pálení nebo řezání na něm) to nepřežili. Ročně takto zahyne několik desítek svářečů po celém světě...
Případy z praxe:
Výbuch sudu od acetonu při pokusu nabodovat na něj kolečka - smrtelný úraz
Komentář: Co dotyčnému bránilo aby si koupil nerezový plech = 2000 Kč, kolečka a nýtky = 500 Kč, celkem asi 100 dolarů, a z toho si mohl vyrobit perfektní skříňku na kolečkách - nabodoval a nanýtoval by to za pár minut... Výsledek úspory? Spodina lebeční zvednutá, rozdrcení obličejových kostí, zlomeniny lebečních kostí, týlní, čelní, spánkové... = mrtev.
V krajním případě - v opravdu krajním, ( takové sudy ne) se nádrže od hořlavin opravují po naplnění vodou povrch. Pozor!!! Je třeba mít speciální školení, při zalévání vodou se výpary tlakují u povrchu a může dojít k explozi. Bez postupu se to tedy neobejde.
Smrtelný úraz při huštění a servisu pneumatik
Smrtelné úrazy při huštění pneumatik - prevence
Tyto případy jsou rovněž velmi časté po celém světě. Video ukazuje bezpečnostní zahrádku - klec pro bezpečné huštění a zkoušení pneumatik. Nemyslete si, že jen pneumatiky od nákladních vozidel jsou nebezpečné, protože jsou velké:
Případ z ČR: Muž přijel k čerpací stanici s dvoukolákem - klasickou ruční kárkou a u stojanu se stlačeným vzduchem si začal dofukovat kola - přestože je to leckde výslovně zakázáno. Následovala exploze pláště a muž byl na místě mrtev. Ani ho žádný fragment nezasáhl, na to stačí tlaková vlna. Vzduch stlačený už jen na 8 barů, který se náhle rozpíná má hustotu oceli, dostal tedy do obličeje pořádným kladivem...
Rozvod stlačeného vzduchu na dílně, je-li nainstalován, se smí využívat jen k účelům k tomu určeným a v souladu s předpisy. Čištění nástrojů či ofukování montérek pracovníků a sebe navzájem je zakázáno. Jakékoliv žerty nejsou na místě a případná individua bavící se v téhle záležitosti je potřeba nekompromisně poslat k trvalému pobytu za bránu firmy s nástupem ihned. Bylo s tím už dost vážných úrazů, které končily invaliditou a i několik smrtelných.
Exploze kotlového bubnu on-line
Exploze kotlového bubnu v Avonu Rudník - smrtelné následky
Trestuhodné chyby při navržení, výrobě a provozování kotlového tělesa - parního bubnu. Příčina - spřažení více systémů do jednoho zajišťovacího okruhu, odjištění pouze ventilem, který zamrzl. A stačilo málo - důsledná revize odborníka, (ne jen toho co dává razítka), osazení každé nádoby samostatně a víceúrovňovým systémem - aby tam třeba byly olovníky s příslušnou vytavovací teplotou...nebo spínač přerušení tlaku... řešení za pár korun.
Nejen 50 barový špatný kotel může zabíjet: Po smrtelném úrazu muže, který nechal zamrznout sadu minerálek v garáži a pak si na ně vzpomněl..., bylo zjištěno, že zmrznutá 1,5 litrová PET láhev se může natlakovat až na 80 barů, pak stačí sebemenší impuls, otřes a... lidská hlava uletí jako po zásahu projektilem z děla.
Někdy přestávají všechna pravidla platit a platí jenom jedno jediné -
zachraň se kdo můžeš!:
Exploze rafinérky PEMEX v Mexiku, 30 mrtvých, 50 zraněných
1. PÁDY Z VÝŠKY DO HLOUBKY...
" Spadne jenom blbec..." To mi řekl kolega, když jsme kdysi dávno mašírovali Mariánským údolí (BRNO Líšeň) na bouldering na vápencových skalkách pochopitelně free with no rope - bez jakéhokoliv jištění...
Jen co tu větu dořek, spadl a skaličil se tak, že bylo po výletě a měl z toho 3 měsíce poctivé nemocenské...A to spadl na rovné cestě, v úseku přesně pod Kadlecovým Mlýnem, dál jsem nedošli...
Ostatní pády a zejména v práci mohou být daleko horší:
Případ z praxe: Betonová jímka o půdorysu 2 x 2 m a hloubce 1,5 m byla zakryta plechem proti nečistotám. Bylo potřeba plech zvednout a provést nějaké měření. Pracovník se postavil čelem k jímce a začal plech zvedat oběma rukama jako když se otevírá víko, s záměrem překlopit jej na druhou stranu (!) To se mu pochopitelně nemohlo pro krátký dosah podařit aniž by se nenahnul nad jímku...následoval pád, pracovník byl mrtev na místě. Hloubka 1,5 m !
Otevíraní jakýchkoliv poklopů tímto způsobem je zakázáno! Poklop třeba opatřit otvory aby mohl být bezpečně odtažen na stranu dvěma pracovníky, popřípadě zvednut v rozích stěhovacmi háky a odnesen, těžší díly - (myslím nad 30 kg) řeší zvedací technika, tolik normy.
Je to krajně nebezpečné, dávejte si pozor!
-----------------------------------------------
Případ z praxe: Pracovník prováděl bezpečnostní (!) žlutočerný nátěr v zúženém profilu před schodištěm a aby ( bezpečně !?! ) dosáhl do výšky 2,5 m vzal si skládací hliníkové schůdky... Kdo by byl pomyslel na jištění i když sice na hraně schodiště, ale na pomůcce se třemi stupni ? Dotyčného za půl hodiny našli dole pod schodištěm, kam se skutálel i se schůdky a kýblem a štětcem, k životu se už ho probrat nepodařilo...
-----------------------------------------------
Případ z praxe: Pracovník se pohyboval po ploché střeše konvertorové haly. Nebyl nijak zajištěn. Ze střechy ho sestřelil neodjištěný hever, který se náhle vymrštil. Postižený spadl z 62 metrů na roh kovové bedny, plné šrotu. Po krátkém chroptění zezelenal jako jarní tráva a skonal. Doma po něm zůstaly tři děti...
-----------------------------------------------
Je jedna firma u nás...která opravuje střechy. Na krásném autě má krásnou reklamu - velká fotka horských apartmánů ( ukradená ze švýcarského webu ), prostě napohled profíci každým coulem...Jak to s nimi vypadá v praxi na stavbě ???
Minimálně porušení 10 předpisů BOZP najednou. Samozřejmě tímto prasáckým způsobem rozebíraná eternitová střecha prášící azbestem dokola (oblak měl 300 metrů průměr) JE zdraví nebezpečná a kontaminuje široké okolí.
Lopata, americké kladívko a dokonce motorová pila. Ani jedno není zajištěno o vohnoutech nemluvě...
To je dým !
Co je na tom nejvíc k pláči - že kompetentní orgány neshledaly na této akci nic závadného !!! Když jsem se jich ptal, zda můžu na svojí chatě azbestovou střechu také takto rozebírat, že mně tedy jako uklidnili, každý hned byl potichu, takže asi jo... Nedělali jste náhodou posudek na Geobal? Zřejmě ano, tam se také píše, že olovo a thalium je neškodné a přinejmenším celkem fajn...
Nelze tedy nadávat jen na vohnouty, když exekutiva je diametrálně odlišná od legislativy. Tuším, že dle statistik je na tom hůře už jen Tanzanie.
Kdo je na dně, nemá kam spadnout...
------------------------------------------